Poškození ledvin u pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu

Diabetické onemocnění ledvin je syndrom vznikající jako následek poškození ledvinné tkáně a z toho vyplývající zhoršení jejich funkce u pacientů s diabetes mellitus 1. a 2. typu.

 

U pacientů se špatně kompenzovanou hladinou glykémie dochází k zhoršování filtrační funkce ledvin, co může vést až k úplnému selhání ledvin a nutnosti dialýzy nebo eventuální transplantaci.

 

Projevuje se hlavně ztrátou bílkovin močí ( proteinurie), zvýšeným krevním tlakem(hypertenzí) a postupně se zmenšující filtrační schopnosti ledvin. Často dochází i k postižení zraku ( diabetická retinopatie a makulopatie), poškození funkce periferního nervového systému ( neuropatie) a k zhoršení lipidového metabolizmu( ateroskleróze).

 

U pacientů s diabetem dochází často k vyššímu výskytu infekci močových cest, k poškození ledvin v důsledků zvýšeného krevního tlaku a k poškození mikrocirkulace ledvin v důsledku

dlouhodobě zvýšené glykémie( diabetická nefropatie).

 

Typickým znakem pro diabetickou neuropatii je postupně zvyšující se vylučování albuminu do moči ( mikroalbuminurie). K tomu to jevu dochází již dlouho před tím(roky), než dojde k zhoršení funkce ledvin a než se to podaří laboratorně diagnostikovat.

 

Proto je velmi důležité u všech pacientů s diabetem mellitus pravidelně vyšetřovat moč na přítomnost albuminu, nejlépe stanovením poměru mikroalbumin/kreatinin.

 

U počátečního stadia mikroalbuminurie lze správnou léčebnou intervencí tento proces zvrátit nebo zpomalit( zlepšením kompenzace diabetu, krevního tlaku, lipidových parametrů).

 

Albumin je jedna z bílkovin v krevní plazmě. Malé množství albuminu proniká do moči fyziologicky. Vylučování albuminu do moči normálně nepřesahuje 30 mg/24 hodin. Běžnými testy na proteinurii(=vylučování bílkovin do moči) pomocí diagnostických proužků můžeme prokázat bílkovinu, až když koncentrace albuminu přesáhne asi 150 mg/l, tj. když je prakticky 10× zvýšená. Ztráty „malých množství“ albuminu (30–300 mg/24 hod) označujeme termínem mikroalbuminurii.

 

Screeninkové vyšetření mikroalbuminurie je cenné zejména u pacientů trpících diabetem mellitem , ale i u ostatních poruch metabolismu glukózy a u hypertoniků. Nález malých množství albuminu v moči je časnou známkou komplikací těchto onemocnění, zejména diabetické či hypertenzní nefropatie a vaskulopatie, a bývá důvodem k zintenzivnění léčby.

 

Mikroalbuminurie je velmi citlivým ukazatelem poškození ledvin. Je to dáno tím, že albumin v malém množství prochází glomerulární membránou i fyziologicky. Za normálních okolností je ovšem téměř zcela vstřebán.

 

Pro monitorování onemocnění a řízení léčby je třeba albuminurii stanovit přesněji. Stanovuje se albumin v moči sbírané přes noc( 8-hodinový sběr) a ztráty se přepočítávají na μg albuminu za minutu. Hodnoty menší než 100 μg/min obvykle odpovídají reverzibilnímu(vratnému) poškození, které může být ovlivněno pečlivou kompenzací diabetu a arteriální hypertenze.

 

Praxe však ukázala, že pečlivé dodržení sběrného režimu je pro pacienta nepohodlné, dost často nespolehlivé a může vést ke zkresleným   výsledkům. Proto je důraz kladen na vyšetření z ranního vzorku moče a použití poměru albumin/kreatinin v moči.

 

Vzorek první ranní moči je nejvhodnější, neboť v něm poměr albumin/kreatinin koreluje s 24-hodinovým vylučováním albuminu nejlépe. Moč je zahuštěná, vylučování albuminu není ovlivněno fyzickou aktivitou.

 

Pokud není možný první ranní vzorek, je použitelný i jiný náhodný vzorek nesbírané moči. Při vyšetření mikroalbuminurie z jednorázového vzorku, tj. bez sběru, se však vždy doporučuje současné stanovení kreatininu v moči a hodnocení poměru albumin/kreatinin v moči. Vyšetření nemá být prováděno po předcházející fyzické námaze, při známkách infekce močových cest a u pacientů se známkami srdečního selhání.

 

Pro diagnózu nebo vyloučení mikroalbuminurie je třeba tří vyšetření provedených během 3-6 měsíců. Pro mikroalbuminurii svědčí průkaz tří nebo dvou hodnot vyšších než je horní mez zvoleného rozmezí použité metody.

 

U nemocných s již prokázanou mikroalbuminurií je možno při sledování vývoje onemocnění resp. účinku léčby používat již jen vyšetření indexu mikroalbumin/kreatinin z ranního mikčního vzorku, přičemž vyšetření má být prováděno nejméně třikrát ročně.

Napište komentář

Musíte být přihlášen pro přidání komentáře.